Cvičák

Od června 2009 chodíme na cvičák do Kynologického klubu Hostěrádky - internetové stránky klubu najdete zde

Na této stránce vás bude panička informovat jak mi to na cvičáku jde :-)

 

Jaro 2010

Naposledy jsme byli na cvičáku v říjnu, takže před hodně dlouhou dobou... Jednak nebyl čas (učení spousta), ani chuť chodit ve sněhu a v zimě po place cvičáku, takže jsme si cvičili sami doma, nějaké nové cviky a psí sporty... Možná se na cvičáku objevíme až v létě... Teď opravdu není čas, jelikož maturita je za dveřmi...

 

Už 4. měsíce chodíme na cvičák

Za tuhle dobu jsem se naučil přesně předsedat před paničkou při povelu ke mně, rovně a ne na křivo jak to u mě bývá zvykem si sednout u nohy, lehnout a vstát. Naučil jsem se oběhnout paničku okolo pravé nohy, když mi dá povel k noze a tak se přiřadím k její levé noze. Naučili jsme se obraty čelem vzad na místě, pak obraty na místě doprava a doleva. Pořád cvičíme přivolání ke mně a pak přivolání k noze za pochodu. Taky jsem se naučil sedni, lehni a stůj za pochodu. Pilujeme přinášení aportů. A teď se momentálně učíme oční kontakt při chůzi u nohy. Naučil jsem se chodit přes kladinu nebo jak se to jmenuje :-P. Pilujeme skákání přes překážku, který mi už jde s předsednutím a taky mi už párkrát zkusila panička hodit aport přes překážku, který jsem vždycky donesl, když jsem byl malou vzdálenost před překážkou - delší vzdálenosti musíme ještě trénovat. Zatím se učím základy vysílání pro předmět a základy hledání ztracených předmětů. Tyhle dva cviky umím z loveččiny, akorát, že to chcou na cvičáku trochu jinak, takže se to musim prej naučit formou sportovní kynologie. Jinak na cvičák jedem zhruba dvakrát do měsíce, podle toho jak jde taťka do práce a jak máme čas :)

Naše první hodina - 7. června 2009

V neděli ráno v osum hodin jsme se vydali s taťkou a Chesterem na cvičák do Hostěrádek. Chtěli jsme jet už minulý týden, ale o víkendu strašně pršelo takže jsme to museli odložit :-(. Na cvičáku jsme byli mezi prvními. Měla jsem celkem obavy z Chesterové reakce na ostatní psy. Ze začátku si na jednoho pesana zavrčel, ale pak se celkem uklidnil. Výcvikář nám hned na začátku řekl, že by měl Chester ubrat - s tím jsem počítala, protože už nějakou dobu se snažím shodit jeho váhu dolů, ale pořád se mi to nedařilo. Snižovala jsem mu denní dávky granulí, ale nic nepomáhalo a na stejné váze se držel pořád a to se mě zdálo celkem divný... No a nevěřili byste co na cvičáku z taťky vypadlo :-/, dobrovolně se přiznal, že dává Chesterovi denně pět nebo šest rohlíků a mamka když přijde z práce, tak mu taky jeden dá - no prostě rodiče na zabití :-/ a já se pak divím, že pes jen tloustne... Jsem ráda, že si vzal radu výcvikáře k srdci a že mi slíbil, že mu už nedá ani jeden rohlík, tak jsem zvědavá jestli to dodrží :-D.
Pak si nás vzal výcvikář stranou a cvičili jsme chůzi u nohy. Ukázal mi, co jsem dělala špatně a jak Chestera naučit, aby netahal. Byla jsem mile překvapená, že Chester provádí cviky s radostí (výcvikář si s ním po každým cviku hrál s balonkem na šňůrce a kdo Chestera zná, tak ví jakej je magor do této hračky). Dostali jsme za úkol cvičit chůzi u nohy a hru s balonkem (aby se naučil aport pořádně držet, což se nám do dneška nedařilo, ale teď nám to už jde na jedničku). Doma jsme chvilku cvičili a myslím, že nám to jde čím dál líp, tak jsem zvědavá, jak se předvedeme na příští hodině.
Jinak byl cvičitel mile překvapený, že Chester celkem poslouchá (ale, že poslušnost umíme jen na 50%, což jsem věděla a proto jsme taky na cvičák šli), na to že mu jsou čtyři roky a nikdy jsme na cvičáku nebyli...