Výstava psů bez PP Hranice, cvičák, nedělní procházka, Betyna narozeniny

Výstava psů bez PP Hranice

V sobotu brzo ráno (v 5 hodin) jsme se vydali na výstavu do Hranic na Moravě. Jela jsem já, taťka, Chester a Romča, který je u nás na prázdninách. Cesta probíhala celkem poklidně až na některé místa na dálnici, kde to pořádně drncalo a já jsem se bála, aby se Chester v tom kufru nepoblil, ale zvládl to dobře. Těsně před Hranicemi jsme zastavili na benzínce, aby se Chester vyvenčil a pak jsme pokračovali v cestě. V Hranicích jsme asi půl hodiny bloudili - no spíš já bloudila, protože jsem řídila a taťka navigoval :-D. Nakonec jsme areál našli a já se celkem zhrozila, protože to byl areál letního kina, kde bylo plno laveček a jedinej plácek na kruh byl buď na podiu pod plátnem nebo na trávě pod stromy. Původně měl být jen jeden kruh, ale nakonec udělali dva, jeden na podiu a druhý na trávě, kde byl trochu svah (a teď si představte, že tam má pes stát v postoji...). Začínalo mě to být trošku divný a můj pocit se ještě posílil, když vystavili poháry. Byli tam poháry typu: Nejlepší BOB Puppy, Nejlepší BOB Senior, Nejlepší BOB pes, Nejlepší BOB fena, Nejlepší BOB pes voříšků, Nejlepší BOB fena voříšků, pak pro nejlepší páry psů, Vítěz Hranic, Šampion Hranic a BIS Hranic. Kdo se trochu pohybuje v tomto světě výstav určitě ví, že nejlepší BOB puppy neexistuje a ani BOB senior a ostaní co jsou tu napsaný, jsou pěkný kraviny. BOB - vítěz plemene, což dokážu pochopit u voříšků, ale u psů bez PP? To by tím pádem měl dostat pohár každý nejlepší jedinec plemene a ne, když naběhnou do kruhu nejlepší jedinci FCI skupin...(ti totiž jdou na normální výstavě už o BISe - vítěz výstavy), to bych tam teda spíš dala už toho BIGa - vítěz FCI skupiny... No, ale řikala jsem si je to voříškiáda, tak to nemůžu zas brát tak do detailů.
Začalo posuzování v kruzích a mě málem kleplo, když jsem viděla styl posuzování jak u voříšků, tak i u psů bez PP. U voříšků chtěli vědět co umí, jaké povely atd. a museli jste je v kruhu předvést. Vítězství dali většinou tomu voříškovi, který uměl nejvíc povelů. Podle mě by se měl na výstavě posuzovat exteriér psa a povaha a podle toho vybírat vítěze a ne podle toho kolik toho umí. Na to jsou přece jiné soutěže, jako například pejsek šikulka... U psů bez PP mě posuzování dost zarazilo. Paní rozhodčí dala první místo 10 letému boxerovi (i když to by nevadilo, moc se mi líbil) a okomentovala to slovy, že dala jemu první místo, protože má více chuti do života a radostněji se předváděl než leonberger na druhém místě a novofunlanďan na třetím místě. Asi si nepřečetla standard plemen nebo co... Přece nemůže chtít po leonbergrovi, aby v kruhu běhal jak hyperaktivní borderka.
Jinak psi bez PP se posuzovali dle FCI skupin a zadávali se tři nejlepší místa v každé FCI skupině. Vítěz FCI skupiny, šel pak do kruhu o nejlepšího psa bez PP výstavy, tzv. Šampiona Hranic. Ve skupině šesté musela paní rozhodčí odejít z kruhu, protože tam měla přihlášené své dva psy - dalmatiny a posuzování se ujal komentátor akce, který řekl, že posoudí plemena samostatně, takže z pěti bíglů vybral tři nejlepší (zase podle toho, který toho umí nejvíc) a pak vybral nejlepšího ze dvou dalmatinů, takže z jedné FCI skupiny vyšli dva vítězové, což je podle mě trošku nespravedlivé vůči ostatním. Tak měli posuzovat hned od začátku podle plemene a ne to motat všechno dohromady. 
V našem kruhu jsme byli čtyři. Jeden zlaťák, jeden starší světlej labrador a černej labrador, kterej mimo kruh a i v kruhu po všech psech vyjížděl (v kruhu měl na sobě škrťák a ještě ohlávku...) a ocas mu trčel do vrchu jak péro z gauče, což by labrador podle standardu mít neměl. Úplně mě dorazilo, když mu paní rozhodčí do posudku nadiktovala, že má přátelskou povahu :-D. No a jak jsme dopadli my? Podle stylu posuzování jsem si myslela, že se vůbec neumístíme, ale paní rozhodčí mě překvapila a dala nás na třetí místo. Druhej byl černej labík a první fenka goldena. O goldence řekla, že má nádhernou srst a že je moc pěkná, proto ji dala na první místo a černého labíka dala na druhé místo, protože miluje psy, kteří mají černou barvu :-D, takže jestli pojedeme ještě příští rok na tuto výstavu, což asi ne, tak před vstupem do kruhu vyválím Chestera v bahně, abysme měli černější barvu a větší šanci :-D.
Jediný co by se této výstavě vytknout nedalo, byly ceny. Těch bylo fakt hodně. Každej dostal s propozicema porcelánového králíčka, letáky nějakých krmiv (jediné, které mě zaujali jsou nová krmiva Artemis a Canine Caviar, které asi vyzkoušíme, protože jsou bez kukuřice a pšenice a obsahují co nejlepší suroviny), tři vzorky krmiva a v kruhu dostal, každej pes i ten který se neumístil 1kg granulí delikan a 1,5 kg granulí acana puppy. Takže my jsme taky dostali delikana a acanu a k tomu ještě medaili. Až dneska jak jsem probírala ceny z výstavy jsem zjistila, že jeden ze tří vzorků granulí je už tři měsíce prošlej a granulím acana končila v den výstavy spotřeba, takže nám dali defacto 1,5 kila prošlých granulí.

Moje dojmy z této výstavy moc dobré nejsou. Protože styl posuzování a i organizace nebyly nic moc na to, že to byl už šestý ročník. A jsem moc ráda, že tato výstava nebyla moje první, protože po tomto zážitku bych se už na žádnou rozhodně nepřihlásila. V srpnu má být v Hranicích další výstava, ale na jiném místě a tak teď se trochu rozmýšlím jestli tam jet nebo ne, ale zase když budou jiní pořadatelé, tak by to snad mohlo být všechno OK.

Chester celou zpáteční cestu prospal a byl hodně utahanej. Což se na něm projevilo včera a i dneska. Jinak fotky z výstavy, posudek a diplom najdete v sekci Chester - Výstavy nebo zde

Cvičák

V neděli ráno jsme jeli na cvičák. Výcvikář nás chtěl naučit aport, což je pro nás naprosto zbytečné, protože aspoň ten základ máme :-D. Aportovali jsme s činkou a byli jsme pochváleni, že máme dobrý aport akorát musíme dopilovat po předání aportu přiřazování psa k levé noze psovoda. Ještě jsem se ptala jak Chestera odnaučit překusování, že nám to ten aport kazí a výcvikář nám řekl, že ať jsem ráda, že nosí a překusuje, než kdyby nenosil vůbec :) a s tím naprosto souhlasim :).
Chester měl skákat přes překážku a po jeho výkonu jsem myslela, že mě asi klepne :-/. Překážku, která měla stěží 50 cm nepřeskočil, ale přelezl a ještě se nenamáhal ani vrátit... a to v sobotu večer skákal překážku u nás na dvoře, která měla 85 cm bez dotyku a ještě s aportem činky tam a zpět... Fakt nevím co se s ním děje, jakoby po té výstavě byl uplně bez života. Je takovej apatickej, má takový smutný oči, jakoby mu něco chybělo. Asi má z výstavy stejný pocity jako já :-D. Né dělám si srandu :-D, fakt nevím co s ním je. Jí sice normálně a když ukážu aport tak je napruženej pořád stejně, ale když ho beru jen tak do zahrady, tak má ocas svěšenej a jde pomaličku, kdežto ještě v pátek lítal jak torpédo a nosil se jak nějakej hrabě s ocáskem hezky nahoře. No doufám, že ho to přejde, protože jinak mi nezbude nic jinýho než ho vzít k veterináři :( . Dneska to bylo sice lepší, ale pořád to není on :(.
Ale to už odbíhám moc od tématu. Na cvičáku jsme dostali za úkol, abychom se do příště naučili sedni, lehni, za chůze s odložením (to dávno umíme) a naučit se stát na místě což neumíme a taky ještě obraty, které jsme dělali v neděli poprvé v životě. 
No bude to fakt mazec ho to naučit do nedělele s jeho náladou a "chutí" pracovat.

Betyna narozeniny

V neděli 12. července oslavila naše Betyna už dvanácté narozeniny!!! Moc a moc jí gratulujeme a doufáme, že tu s námi ještě dlouho bude, protože takovýho malýho a promiňte mi ten výraz vychcanýho drzouna byste jinde těžko sháněli :-D. Oslavu zatím ještě neměla, ale chystáme se ji udělat tento týden, takže se pak můžete těšit na fotky z této akce :)

Nedělní procházka

Navečer kolem šesté hodiny jsme vyrazili s Romčou a Chesterem na procházku k lesu a pak na koupaliště. Chtěla jsem procvičit pár povelů co jsme se měli naučit, ale když jsem viděla Chesterovu neochotu, tak jsem toho radši nechala, protože jsem se nechtěla rozčilovat a radši jsem ho nechala na pokoji, aby se z toho co nejdřív dostal... Musela jsem využít příležitosti, že byl s náma Romča a mohl upoutat Chesterovu pozornost zatímco jsem Chesiho fotila a vyšly z toho moc krásné fotky (celkem jich bylo 486 - můj rekord za jednu procházku :-D, ale nebojte, na rajče jsem dala "jen" 206 fotek). Díky focení se procházka pořádně protáhla a Chester si mohl všechno pročmuchat. Radši jsem nevytahovala ani balonek, aby si trochu odpočinul a nebyl po aportování unavenej. To, ale neplatilo na koupališti, kde si Chester zaaportoval pořádně. Nepočítala jsem kolik mu Romča hodil aportů do vody, ale určitě jich bylo přes třicet. No a nakonec si Chester dvakrát přeplaval celý koupaliště za aportem i když se mu teda moc nechtělo, ale co by pro paničku neudělal že? Na zpáteční cestě lítal jak střela, což jsem se divila po tom plaveckém výkonu co podal na koupáku, ale zase se mi potvrdilo to, že voda ho vždycky oživí. Domů jsme se vrátili o čtvrt na deset totálně mrtví, protože cestu na koupák a zpátky jsme šli po pooraném poli a ten kdo někdy šel po oranisku určitě ví jaká hrozná cesta to je...
Dneska jsme samozřejmě byli taky na procházce jako každý den,  ale tentokrát jsme se vydali místo na koupák do lesa. Chester si to tam prošmejdil a prohnal tam veverku :-D. Aby to nebylo Chesterovi líto, tak až jsme došli domů jsem sundala plachtu z bazénu, aby se mohl vydovádět ve vodě i s Romčou, který se k němu přidal :). Na procházku jsem nebrala foťák, tak žádné fotky nejsou, ale zítra bych ráda nafotila Chesiho s Romčou v bazénu, tak snad bych sem fotky během zítřka přidala :).
Fotečky z nedělní prochajdy najdete na rajčeti