Lesní zkoušky retrieverů - LZ

Lesní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné i spárkaté zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou i spárkatou zvěř.

 Nos

 Kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Rozhodčí posuzují nos tak, že zvažují všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou právě povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlým znovu nalezením.

Slídění s dohledávkou

Tato disciplína se provádí na prostoru 30 x 150 kroků. Rozhodčí vyberou vhodné místo s porostem do výšky 20 cm. Pomocí zálomků se označí výchozí bod, vzdálenost 100 kroků a 150 kroků. Do úseku od 100 do 150 kroků se z boku hodí jeden kus pernaté na PZ a LZ. Na VZPR jeden kus pernaté a jeden kus srstnaté. Pohození zvěře nesmí pes vidět. Vůdce na pokyn rozhodčího, vyšle psa z výchozího bodu ke slídění a pomalu postupuje za slídícím psem. V době kdy pes dosáhne zálomku, který označuje 100 kroků, vůdce jedenkrát vystřelí a rovněž dojde k zálomku kde zůstane stát. Pes pokračuje ve slídění tak, že prohledává úsek od 100 do 150 kroků a dohledává pohozenou zvěř. Slídění musí být provedeno proti větru. Časový limit pro tuto práci je 10 minut. Retriever musí přinést veškerou pohozenou zvěř. Práce se ukončí odevzdáním posledního kusu zvěře. Retriever má slídit plynule a vytrvale. Zdravou zvěř nesmí retriever štvát a toto má za následek snížení známky z poslušnosti. Z vyhrazeného prostoru nemá daleko vybíhat. Vůdce při práci může psa ovládat jemnými povely. Tato disciplína prokáže radost z práce, hledání, přinášení stejně jako vytrvalost. Přinesení zvěře se hodnotí samostatně.

Dohledá-li pes pohozenou zvěř (na VZPR oba kusy) za 6 minut od zálomku označujícího 100 kroků, obdrží známku 4, do 8 minut známku 3, do 9 minut známku 2 a do 10 minut známku 1.

Přinášení vlečené pernaté zvěře

Tato disciplína se zkouší tak, aby pes musel přinést kus pernaté zvěře na vzdálenost 150 kroků s přibližně s jedním pravoúhlým hákem v přehledném terénu nebo na volném poli. Vlečka se na zkouškách založí s bažantem. Vlečený bažant se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založená v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Vůdce přiloží psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom musí být volně vypuštěn. Při vypuštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře. Za každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce může psa nasadit celkem 3krát. Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známkou 1. Počet nasazení nemá vliv na známku. Zvěř musí být vyspělá a nezávadná. Vlečka nesmí být založena na čerstvě pohnojeném nebo chemicky ošetřeném pozemku.

Na VZPR a ZPR se vlečka založí 200 kroků dlouhá. Způsob přinášení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.

Přinášení vlečené srstnaté zvěře

Zkouší se a hodnotí stejným způsobem jako u zvěře pernaté. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 300 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Vlečka se zakládá s divokým nebo domácím králíkem zbarveným divoce. Přinese-li pes srstnatou do 6 minut hodnotí se známkou 4, do 8minut se hodnotí známkou 3, do 10minut se hodnotí známkou 2 a do 12minut známkou 1.

Následování

Myslivec má mít při odstřelu spárkaté zvěře psa vždy při sobě, aby mohl v případě postřelení zvěře tuto co nejdříve dohledat. Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod., před práci na pobarvené stopě spárkaté zvěře.

Vůdce postupuje velmi pomalu, pes jde neupoutaný, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Pes musí myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Jakékoliv nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při následování nepřípustné a snižují známku z výkonu. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 30 vteřin, pes musí sedět nebo ležet. Potom se opět rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne nebo lehne a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný. Po výstřelu vůdce upoutá psa na vodítko. Před započetím následování musí vůdce rozhodčím nahlásit jak jej bude pes následovat.

Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře

Zkouší se na uměle pobarvené, 500 kroků dlouhé stopě spárkaté (zpravidla srnčí) zvěře. Asi v polovině barvy se založí pobarvené lože a řádně se označí. Celkem je stopní dráha 2krát lomená. Na založení jedné stopy se použije 0,3l barvy (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře). Pes se nasadí na stopu do 1 hodiny po jejím založení. Po založení stopy poznamená rozhodčí, který jí zakládal, přesný čas jejího založení, podepíše se a lístek připevní u začátku stopy. Tento časový údaj si rovněž rozhodčí poznamená do zápisníku, který má u sebe pro případný protest. Zakazuje se zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Vzdálenost jednotlivých stopních drah nesmí být menší než 150 kroků. Barvy zakládají zásadně rozhodčí. Barva se kape z láhve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z láhve z umělé hmoty se šroubovacím uzávěrem s dírkou. Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašitá v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Na jejím konci musí vždy ležet kus spárkaté zvěře. Spárkatá zvěř se nejprve položí na nástřelu a odtud se nese po každé dráze. Na loži se chvíli odloží. Kus na konci barvy musí být stejný, jakým byla zhotovená stopní dráha. Dráhy se předem vyznačují na stromech buď papírky pro směr dopředu i dozadu nebo zpředu lístky a zezadu barvou. Značky, při zakládaní barvy, pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci. Pes může barvu vypracovat jako vodič na řemeni, oznamovač, hlasič.

a) vodič na řemeni

Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Známkou 4 se jeho výkon hodnotí tehdy, může-li vůdce psa sledovat volným krokem, ne klusem nebo dokonce během. Sejde-li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 30 krocích ho zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy, musí si jí sami najít a pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce po celou barvu se nesmí otáčet, aby sledoval správný směr podle zadních značek. Za každé otočení se rovněž sníží známka o jeden stupeň. Na barvu se pes může znovu, po chybě, nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení snižuje známku o jeden stupeň tak, že vypracování celé barvy až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu se hodnotí známkou 1.

Retriever může, při práci na barvě jako vodič pobarvenou stopní dráhu vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem. Za práci volně se připočítávají až dva body. Při práci jako oznamovač nebo hlasič musí retriever vždy k loži dojít na řemeni.

b) oznamovač

Před započetím této disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí dosledovanou zvěř.

Od nástřelu po lože pracuje pes na řemeni vždy jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a zbytek dráhy musí pes vypracovat volně, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě vypuštění. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po odběhnutí psa od kusu zvěře oznámí rozhodčí zatroubením, že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce dovést ke zvěři. Pes se musí pro vůdce vrátit do 10 minut od vypuštění. Selže-li pes, ( jako oznamovač může být vypuštěn pouze dvakrát) může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň za každé nové nasazení na loži.

c) hlasič

Až k loži pracuje vždy pes jako vodič na řemeni. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na místě. Pes musí samostatně dosledovat kus a do 10 minut začít u něj hlásit. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce ke zvěři. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky. Selže-li pes, ( jako hlasič může být vypuštěn pouze jednou), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň.

Chování na stanovišti v lese

Při naháňce v lese má být pes na stanovišti naprosto klidný. Vůdce ho může mít buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes připoutaný obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0. Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 50 kroků od sebe jako při obstavené leči. Honci s obvyklým lomozem nahánějí zvěř. Časový limit je 10 minut a každý vůdce po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.

Odložení

Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný na rozvinutém barvářském řemenu nebo odložený volně u známého mu předmětu musí zůstat klidně na určeném místě 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde za vůdcem na vzdálenost do 10 kroků nebo napne celý barvářský řemen dostane nejvýše známku 2. Když pes při odložení kňučí, štěká nebo smýká barvářským řemenem dostane jedině známku 0. Odložený pes na řemenu nebo u volně známého mu předmětu dostane vždy o stupeň nižší známku.

Chování po výstřelu

Před každým psem musí být vystřeleno tak jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky. Vůdce si může střílet sám, není–li držitelem zbrojního průkazu, bude za něj střílet střelec, kterého určí pořadatel.

Poslušnost a ovladatelnost

Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.

Vodění psa

Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemenu a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého vůdce nemusí v průběhu zkoušení usměrňovat.

Paměť k aportu – marking

Tato disciplina je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant, králík, holub nebo kachna. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 60 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.

Přinášení zvěře

Retrieveři jsou skupinou loveckých psů, kteří přinášejí zvěř zásadně s „měkkou mordou“. Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést, odevzdat buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu počasí, únavu psa, vzdálenost ze které musel pes zvěř přinést apod. Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Rozhodčí si dělají poznámky o přinášení psa ve všech disciplinách, kde měl pes možnost přinášet zvěř a ze všech takto získaných známek vypočtou aritmetický průměr jako známku výslednou.

Hodnocení práce:

Vůdce se rozhodne zda svého retrievera povede na řemenu nebo volně bez řemenu a obojku. Pes na řemenu musí být po celou dobu zkoušky naprosto klidný, nesmí řemen napínat ani se na něm zmítat, kňučet a štěkat. Pes volný nesmí během celé zkoušky vyrazit od nohy vůdce bez povelu s úmyslem přinést zvěř tak, že musí být zastaven povelem. Střelenou zvěř může retriever přinést jen na pokyn rozhodčího, nemusí s ní usednout, ale musí jí předat do ruky vůdci!

Během zkoušky se může retriever dopustit těžkých chyb a chyb vylučujících. Dopustí-li se pes těžké chyby nemůže již získat I. cenu.

Těžké chyby:

Úzkostlivá závislost na vůdci, hlasité povely, méně klidné chování na stanovišti, špatná schopnost zapamatování si místa dopadu střelené či postřelené zvěře, špatné vodění, lajdácké aportování, práce s malou iniciativou, nedohledání postřelené zvěře, kterou pes viděl padat, byl pro ní okamžitě vyslán a nedohledal jí ani následující pes a nepřinesl jí ani rozhodčí a nedohledání zvěře, kterou však za stejných podmínek dohledal následující pes nebo jí nalezl rozhodčí.

Vylučující chyby:

Volný pes vyrazí bez povelu pro zvěř, napínání řemenu, záměna zvěře, trestání psa, agresivní chování psa, mačkání zvěře, načínání, hrobaření, dopuštění se 2 těžkých chyb, kňučení, štěkot psa, strach z výstřelu, honění zdravé zvěře, lovení se zvěří v mordě, 2x nedohledání zvěře, kterou však za stejných podmínek dohledal následující pes nebo jí nalezl rozhodčí, odmítnutí vstoupit do vody a odmítnutí aportu nalezené zvěře.

  Zdroj: www.labrador-web.net