2008

 

Články ze starého webu...

16. srpna 2008

Dneska pro vás mám další aktuálku. No za posledních jedenáct dní se toho u nás událo strašně moc, ale sem budeme informace přidávat postupně, protože není čas. Můžete se těšit na nové fotečky zvířectva a taky na moje fotečky v bazénu, z dlouhé šestnácti kilometrové procházky k rybníku Horáčku, na fotky mimin, a spoustu dalších.
Minulý týden byla panička u své sestřenky, která je majitelkou mojí maminy Cleopatry Via Brunensis alias Týny. Paničce to nedalo a mrkla se k Týně do rodokmenu a nestačila zírat. Zjistila že její otec a můj dědeček je úspěšný Interchampion Royal Standard Tankaram. Tak už prej ví po kom jsem tak chytrej. No a taky se byla mrknout na mýho taťuldu, ten je prej uplně stejnej jako já akorát já mám hlavu po mamince a taťka je trošku tmavší jak já a taky větší. Co nevidět tu s paničkou založíme sekci moji rodiče a přidáme jejich fotečky.
Taky nesmím zapomenout na dva nové členy naší smečky. Jsou to dvě koťátka. Mrknout se na ně můžete na jejich stránce.
Včera k nám přijela sestřenka s manželem, který mě přišel postavit mojí boudu. Vzali sebou i moji maminu Týnu. Pěkně spolu řádíme, že panička nestačí ani zírat. Tak dobře jsem si s nikým ještě nepohrál :). Dneska se ještě chystáme na společnou prochajdu na pole a do lesa a pokud nám to vyjde tak půjdeme s paničkou ještě na koupák.
A aby vám to nebylo líto, tak jsme přidali moje nové fotoalbum




Dovolená Egypt Hurghada, hotel Golden 5
15. - 25. července 2008

Ahoj, tak se po dlouhé době zase hlásíme. Nejdřív se musím omluvit, že jsme sem dlouho nic nedali, protože panička byla na dovči v Egyptě a já jsem byl doma úplně sám a ťukat na klávesnici neumím, takže jsem nemohl sám nějaký info vykouzlit.
Než předám slovo paničce, aby vám povyprávěla jak se měla na dovči, tak se vám musím pochlubit, že už se konečně začíná pořádně připravovat místo na mou boudu, na fotky se můžete mrknout zde. Včera páníci dláždili vchod před boudou a místo kde bude bouda stát zaizolovali.
Jo a prej dostanu od paničky prázdninovej dárek. Dneska přišel na poštu bazén, který pro mě objednala, jako já nevim co to je, ale prej se mě to bude líbit, tak se nechám překvapit. No a teď předávám slovo paničce



Na dovolenou jsem letěla s mými rodiči a kamarádkou Míšou. Cesta začala pěkně divně. Měli jsme letět z Brna v 13. 05, ale volali nám z letiště, že je let spožděný o dvě hoďky. Tak jsme se tam vydali, teda až o dvě hodiny pozdějc. No samozřejmě, že tam mělo letadlo ještě spoždění a z Brna jsme odlítali po čtvrté odpoledne. V letadle nám řekli, že v Egyptě naložili naše turisty do jiných letadel a málem s nimi odletěli...
Jinak let byl v pohodě jako vždy akorát trošku nuda čtyři hodiny sedět a nic. Na letišti v Hurghadě jsme si koupili víza a šli jsme do autobusu, který nás měl odvézt do hotelu Golden 5 City.
V hotelu dal taťka na recepci recepčnímu bakšiš 30 USD aby jsme měli pokoje blízko sebe. Zavedli nás kdesi, kde nešla elektřina a klimatizace takže tam bylo na zdechnutí. Místo dvou pokojů nám dali apartmá. My jsme tam ale nechtěli být kvůli tomu, že nešla klimatizace, tak jsme šli na recepci oznámit, že chceme jinej pokoj. Tam se s nima taťka dohadoval víc jak 2 hodiny a stejně nic nevyřešil, takže jsme od dvanácti večer až do půl paté do rána seděli na recepci. Nakonec nám jejich ředitel dal jen na jednu noc společnej pokoj s tím, že nám ho druhej den vymění.
Pokoj byl v hlavní budově a bylo to apartmá jak pro prezidenta. Veliký prostorný místnosti, plazmová televize, všechno pozlacený, no prostě mazec. Druhý den nám ho sebrali a dali nás do zahrad hotelu, do komplexu Paradise. To už jsme měli dva pokoje, ale nebyli vedle sebe. Měli jsme to od sebe zhruba dvacet metrů. Nakonec jsme byli rádi, že nebydlíme v apartmá v hlavní budově, protože to bylo moc daleko od pláže a taky bychom se nemohli v koupelně všichni čtyři vystřídat.
Jinak náš hotel se jmenoval Golden 5 City. Je to komplex pěti hotelů a to: Golden 5, Paradise, Emerald, Diamond a Al Mas Palace. My protože jsme měli all inclusive jsme se mohli stravovat v jakémkoliv z těchto hotelů. Na večeři jsme chodili do Diamondu a na snídani do Golden 5, no a obědy a svačiny jsme měli na pláži v restauraci Sea Rock. Hotel byl super, nádherný zahrady, dva veliký bazény, pět tobogánů, mezi pláží a baznény byla udělaná nádherná laguna, přes kterou jsme chodili po kamenném mostě, který lemovali sochy zlatých lvů. Moře bylo čistý, na některých vstupech s korály, ale byl tam i písčitý vstup. Jeho teplota byla určitě vyšší jak 30°C a teplota vzduchu ve stínu byla větší jak 39 °C. Vlny v moři teda nic moc, v Turecku byli větší no a v Tunisku jsme taky už nějaký ty vlny zažili. Pláž byla čistá no prostě super.
Akorát já jsem měla dovolenou pěkně pokaženou, protože jsem čtvrtý den dostala faraona (střevní potíže - průjmy, ale hlavně nesnesitelný křeče), který se mě drží ještě teď v česku. Nejhorší bylo to, že tam měli plno lákavých jídel a hlavně chutných jídel a já jsem musela být jenom o chlebu a palačinkách, protože kdybych snědla něco jinýho tak bych se z těch křečí zbláznila. No a taky jsem se tam strašně nudila, protože tam  se mnou nebyl Chester. No, ale pobyt jsem si zpříjemnila knížkou o Čachtické paní a pak časopisy Svět psů, Pes přítel člověka a Psí kusy.
Taky jsme jeli na dva výlety. Ten první byl výlet lodí s proskleným dnem, kde jsme viděli korály a rybičky no a ten druhý byl výlet do Luxoru (na pyramidy do Káhiry jsme nejeli, protože jsme se tam byli podívat, když jsme byli v Egyptě minule). Do Luxoru trvala cesta 5 hodin. Když jsme jeli tak silnnice byla lemovaná pouští a horami. Na jedné zastávce nás u autobusu čekali bedujínky se svými dětmi a žebrali o peníze. Měli tam sebou velbloudy, oslíky a malá kůzlátka. Za fotku s nimi chtěli zaplatit jednu libru ( na naše je to 3,20 Kč).
Až jsme přijeli k prvnímu městečku, tak okolo silnice byli nilské zavlažovací kanály, kde si lidé chodili pro vodu na vaření, taky tady prali oblečení, házeli do vody odpadky a taky jsme tam viděli tři mršiny krav, které tam plavali.
Ke zvířatům se tam celkově chovali dost špatně.
Naše první zastávka byla v Údolí králů, kde jsme se šli podívat do hrobek faraonů, byla tam i hrobka Tutanchamona. Bohužel se nesmělo uvnitř hrobek fotit, tak máme fotky jenom zvenčí. Pro informaci teplota v údolí králů přesahovala ve stínu 60°C. Odtud jsme se zastavili u Memnonových kolosů - dvě sochy faraonů a pak jsme jeli do chrámu bohyně Hatšepsut. Tady byli okolo stánky s různými soškami a po taťkovi chtěl jeden egypťan aby si koupil malou sošku z žuly (i když to žula nebyla - bylo to ze sádry) za 100 USD. Taťka se ho nemohl zbavit a egypťan ho provázel až celou cestu k autobusu a že byla dost dlouhá:D. Odtud jsme se vydali do alabastrové dílny, kde se dali koupit věci z alabastru, jantaru, žuly a dalších kamenů. Pak následovala jízda do Karnaku, kde byli u brány tři psi. Dvě fenky a jeden pes. Jedna fenka byla březí, bylo mě jich strašně líto, protože byli strašně vychrtlí a neměli co na pití a na jídlo. Náš egyptský delegát Nabil jim donesl pití aby utišili žízeň. V Karnaku, bylo plno zajímavých kreseb a hodně jsme se tam o nich dozvěděli. No a nakonec jsme jeli do Papyrus institut, kde se vyrábí papyrové svitky a můžete si zde koupit papyrus s různými egyptskými motivy. 
Tohle byla naše poslední zastávka a jeli jsme zpátky do hotelu.

Jinak jsme se celé dny vyvalovali především na pláži a koupali jsme se v moři. A když se nám chtělo tak jsme šli na tobogány.
Večer jsme chodili do místních obchůdků, nakupovat různé suvenýry. Většinou jsme chodili do krámku King Tut, kde Míša koupila dvě vodní dýmky a tabáky a i já jsem si tam koupila nějaké suvenýry.
V areálu hotelu byl pes, který tam zřejmě nikomu nepatřil, tak jsme mu tam nosili salámky.
Před hotelem jsme měli tančící fontánu, natočila jsem ji tak se můžete podívat na video.
No a to je asi z našeho pobytu v Egyptě vše.
Fotky jsou zde a tady




13. července 2008

Přidáváme s paničkou další várku fotek. Tentokrát nové fotky králíčků od Fifiny, ty najdete zde a fotky králíčků od Zajdy, ty jsou zde. V úterý se narodili králíčci Sisině, je jich celkem šest, tak se na ně můžete mrknout tady. Pak jsme přidali pár fotek k Fíkovi, takže se na ně podívejte. Taky máme novou fotogalerii králíčků dubňáků a březňáků, tak se na ně podívejte zde a tady. Mix fotek doplnila také mě do fotogalerky.
Panička konečně doplnila informace na stránce štěňata, tak se tam mrkněte. Ve čtvrtek se na ně byla zase podívat.
No a včera naše Betyna oslavila svoje jedenácté narozeniny. Dostala od paničky dort a dva kuřecí pařátky. Takže jí s paničkou a celou naší smečkou přejeme ještě jednou všechno nejlepší a hlavně pevné zdraví. Fotky z oslavy najdete zde a video zase tady.
A včera jsme ještě zase byli na koupališti, panička si vzala foťák takže máme zase fotky a dvě nová videa. Na druhém videu jde pěkně vidět jak se pro aport dokážu potopit :) a je to taky krásně vidět i na fotečkách



9. července 2008

Přemluvil jsem paničku, aby jsme šli na koupaliště zaplavat si. Máme ho tu v Nížkovicích u lesa, ale není to obyčejné koupaliště, je to koupaliště přírodní, takže celej bazén je vybetonovaný a voda do něj natéká z lesa. Vodička je nádherně čistá a jde vidět až na dno, které je hluboké 5 metrů. Moc vody tam zatím není, protože se koupaliště začalo napouštět moc pozdě, ale mě to nevadí, já vlezu všude.
Málem jsme tam, ale nešli, protože začalo, pršet, ale byla to jenom přeháňka, takže jsme mohli vyrazit směr koupaliště.
Když jsme tam došli, tak začalo zase pršet. No mě to nevadilo, já jsem si hnedka vlezl do vody a páníci se schovali pod střechu a odtama mě házeli dumíky. Nejdřív ten těžší a až jsem se trošku unavil, tak jsem nosil jen půlkilovýho dummyho.
Panička měla strašnou radost, že jsem jí dummíka přinášel hned a bez otřepání, pěkně jsem prý předsedal a ani moc nepřekusoval. A taky jsem dummíka pěkně držel a dokonce ani když jsem šel na záchod :D.
Nikdy jsem totiž paničce aport z vody nechtěl donýst, vždycky mě totiž házela klacky a než jsem jí je donesl tak jsem je rozkousal na malé třísky. Ono se to tak skvěle žužlá:)
Ale dummíky žužlat moc nemůžu, ale zase se mě nosí líp jak ty klacky, takže mě bude panička pořizovat ještě další dumíky.
Bylo to moc super a už se těšim až se bude se mnou panička koupat :)
Panička nafotila spoustu fotek a taky má nějaký videjka

2008

 

2008

27. března 2008

Máme s paničkou smutnou novinu. V úterý 18. března jsme s paničkou náhodou našli našeho kocoura Montyho u silnice mrtvého. Chudáka zajelo auto, měl asi rychlou smrt, protože měl hodně rozbitou hlavu. Myslím, že za to můžeme trochu i my, protože nebyl vykastrovaný a takový kocouři nejsou skoro vůbec doma a pořád se toulaj. Jinak z toho byla panička hodně v šoku a ani se jí nedivim.
Možná si budeme pořizovat novýho kocourka, paňucha by chtěla zrzavýho mourovatýho kocourka a určitě by ho nechala vykastrovat, aby se toto už neopakovalo jako s Montym.
No a v ten samý den jsme šli na prochajdu s Baruškou a Sabčou. A jak se nám často stává tak jsme měli celkem smůlu, protože jak jsme přišli na pole tak začala neskutečná sněhová vánice. Jako mě to nevadilo, ale paničky z toho nebyly vůbec nadšené, takže jsme se utíkali schovat do takové menší aleje keřů, kde skoro vůbec nefoukalo a nesněžilo. Tam mi paňucha házela aportíky a já jsem jí je přinášel. No a jak to uviděla Baruška tak mi aport šlohla a nechtěla mi ho vrátit. Jako celkem jsem se divil, když nikdy v životě nic neaportovala a teď... prostě to odkoukala ode mně a celou procházku aportovala jak rozený retrívr přinašeč.
A další novina je ta, že se naší Fifině včera narodili čtyři malí králíčci. Dva černí a dva modří. Panička sice nějaký fotky má, ale hodí je sem až jich bude víc.
Jo a paňucha trošku aktualizovala takže se mrkněte do sekce aktualizace



16. března 2008

Za poslední týden se toho u nás moc nestalo, pořád bylo hnusně a nemohl jsem kvůli počasí s paňuchou ven. V sobotu to bylo celkem great, ale to jsme šli s paňuchou jen na zahradu, protože dělala extra velkej úklid - čistila a umývala králikům a morčatům misky a napáječky, nám prala kabáty, ručníky, utěrky a umývala misky atp.
No jinak jak jste si určo všimli tak paňucha trochu víc pohla s aktualizací stránek.
Tak zaprvé vyzdobila to tu velikonočními motivy a udělala mi nový jarní videjko na úvodní stránce, protože to starý už bylo out, ale nevypadá to tak když má na velikonoce byt pěkně hnusně. A oddělala písničku od Good Charlotte - World is black a nahradila ji novou od Linkin park - Leave out all the rest.
Jinak se hodně činila panička Laurinky a udělala videjko z naší prochajdy k Jalováku tak se můžete mrknout zde. Moje paňucha si zatim na videjko čas nenašla, ale prej to brzy napraví.
Taky je aktualizována sekce vzpomínáme, je tam přidána fotografie pískomila Trixe a taky je tam přidáno další morčátko, které dneska umřelo - je to děsný z 23 morčat zbylo paňuše jenom 9, tak doufáme, že je ta kokcidioza už konečně pryč.
Taky konečně panička dodělala sekci králíci takže se můžete mrknout tady a aktualizovala sekci časopisy.
Každýmu koho máme v odkazech jsme poslali velikonoční přáníčko, ale u někoho nám přání nešlo odeslat, protože maj na webu napsanou špatnou mailovou adresu.... Jinak jestli se chcete podívat na naše velikonoční přáníčko tak se mrkněte zde
No a myslím, že by to mělo být všechno.
Pac a pusu posílá Chesin


9. a 10. března 2008

Panička vzala mě, Betynu, Fíka a ještě Astu ( pro tu jsme zaskočili k paniččiné babičce) do zahrady a na pole. Samozřejmě paničku chytl zas amok a musela si nás vyfotit ze všech stran a taky pěkně všechny dohromady... Konečně jsem taky paňuchu překecal, aby už konečně vytáhla tu králičí kožešinu, kterou pro mě nasušila. Jednu mi navlíkla na dummy a druhou mám na vlečku. Panička mi natáhla za jeden den tři vlečky a všechny jsem pěkně po čichu našel - panička se strašně moc divila, protože jsem to dělal po prvé a měla strášně velkou radost, že mi to tak jde. No nevim proč se diví vždyť jsem přece loveckej pes a mám to v krvi né? Pak mi házela ještě dummíka a toho jsem jí ochotně donášel a jako obvykle jsem ho zase překusoval - panička furt na mě řve ať teho nechám, ale já nevim proč vždyť je to děsná švanda....
Fotky jsou tady

 

 

Prochajda s Laurou a Milčou k Jalovému dvoru (8. 3. 2008)

Konečně k nám přijely naše dvě nové kamarádky. Měly původně přijet už minulej týden, ale bylo pěkně hnusný počasí takže se nic nekonalo.
S Lauris jsme se náležitě přivítali a šli jsme k nám na dvůr kde si panička vzala věci a šli jsme na prochajdu. Měli jsme namířeno k Jalovému dvoru (Jalováku), kde jsou dva rybníky.
Nejdřív jsme šli přes pole, kde nám naše paničky házely aportíky a my jsme jim je jako správní přinašeči hnedka donesli. Pak jsme došli na začátek lesa a Lauris tam uviděla louži, která byla plná bláta a tak usoudila, že se v ní pořádně vyrochní. No a já abych nebyl pozadu tak jsem ji hned napodobil i když na Lauris jsem fakt neměl.
Potom jsme se po seřvání našich paniček vydali po lesní cestě na Jalovák, kde jsme s Lauris všechno prozkoumávali. Po příchodu k prvnímu rybníku nás nemohly paničky udržet, protože jsme chtěli jít s Lauris do vody, ale panička mě tam nechtěla pustit, protože k rybníku chodí rybáři chytat ryby a psi se tam pouštět nesmějí - je to hrozná škoda, protože voda je tam nádherně čistá, ale já jsem si to neodpustil a do vody jsem stejnak vlezl, protože mě už otravovalo jak nás furt paničky fotily.
Po cestě jsme potkali dvě husy, čtyři koně, tři kočky a strášně moc oveček. Lauris dvakrát prohnala kočky a málem přitom táhla paničku po zemi.
Ale nejvíc času jsme strávili u druhýho rybníka, kde jsme se pořádně vyřádili. Já jsem se pokoušel lovit ryby a kvůli nim jsem plaval doprostřed rybníka a Lauris sháněla kdejaký klacky a hledala myšičky.
Panička mi házela do vody klacíky a já jsem jí je všechny donesl. Lauris za mnou pak přišla a klacek mi šlohla takže jsem já na oplátku šel obsadit díru, kterou si tam tak pracně vyhrabala a nechtěl jsem jí tam pustit.
Až začalo být chladno tak jsme se vydali na zpáteční cestu. Paničky byly úplně vyřízené, protože celá cesta zpátky byla do kopce, ale my jsme lítali jak torpéda.
Když jsme přišli k nám domů tak jsme se občerstvili a já jsem si přinesl můj oblíbený uzel, že se jako budu s paničkou přetahovat. No, ale panička neměla jaksi náladu tak jsem se přetahoval s Lauris. Byl jsem hodně překvapený, že má takovou sílu a že moje škubání s ní ani nehne. Nakonec mi Lauris vyrvala uzel nebo spíš já jsem ho pustil a zahájila úhybné manévry abych jí uzel nesebral. Přetahovali jsme se zhruba půl hodinky a pak přijel pro Lauris a Milču odvoz domů.

Závěrem bych chtěl říct, že se nám prochajda nádherně vydařila a strašně moc se nám líbila a už se moc těšíme až si ji zase zopakujem.
Samozřejmě naše paničky fotily jako šílené a moje panička natáčela takže máme fotky a videjko sem panička hodí až bude mít trošku času.
Fotky najdete zde




Prochajda 7. března 2008 se Sabčou a Barčou

Dneska se panička domluvila se svojí kamarádkou Sabčou, že půjdeme na prochajdu. Sabča bydlí v Heršpicích jsou od nás zhruba dva kiláčky a má leonbergřici Barunku. Nejdřív se paničky bály nás k sobě pustit, protože Bára nemusí moc lidi a psy z toho důvodu, že když byla mladší tak po ní házeli nějaký děcka kamení a ona od té doby moc cizím lidem a psům nedůvěřuje. Nakonec jsem se lekl spíš trošku já, protože Barča je větší než já a já jsem dosud ještě tak velkýho hafana neviděl. No nakonec jsme se skamarádili až se paničky divily. Šli jsme na prochajdu na pole a panička mě házela aportíky, abych se trochu vyběhal a připravil se na zítřek, protože by k nám měla přijet Milča a Laura. Na poli jsme viděli asi pět srnek a přes dvacet zajochů, já jsem si jich samozřejmě nevšímal, protože jsem měl přece svůj balonek na šňůrce:-). Jinak to byla strašně pěkná prochajda a těšíme se s paničkou na další.

Jo a ještě mám další novinku. Panička konečně vytáhla ty nasušený kůže z králíka a navlíkla mi jednu na dummy. Já jako správný aportér jsem jí dumíka hned přinesl a panička měla radost, že mi kožešina nevadí. Zato Fík s Betynou lítali za kůží jak zběsilí - panička ji táhla po zemi a oni se jí pokoušeli zakousnout. No Fík si asi fakt myslel, že je to živej králik, protože s ní nakonec pěkně zatřepal.


Dneska se stala ještě jedna příhoda. Paniččin taťka nalíčil do kotelny past na myši, protože Betyna pořád štěkala a lezla pod skříň. No a dneska se tam ta myška chytla. Paniččin taťka nechal myš pod skříní a za chvilku se vrátil, že jí jako uklidí, ale po myši se slehla zem. Nakonec ji samozřejmě našel, kde jinde než u Betyny v pelíšku. Ta si ji musela hnedka přivlastnit a vůbec jí nevadilo, že myš je pořád ještě v pasti:-)))
Fotky najdete zde



 

 

 

2. března 2008

No za poslední týden se u nás nic zvláštního nestalo, akorát paničce konečně přišla knížka, kterou si objednala "Co má pes na jazyku - jak porozumět psí řeči" od Stanleyho Corena. Zatím se jí celkem líbí a je do ní docela zažraná takže až jí přečte tak vás bude informovat co si o ní myslí.
Jinak u nás celej víkend strašně pršelo a byl velkej vítr takže jsme nemohli jít na žádnou prochajdu. Jako mě by déšť nevadil, ale paničce jo a že prej bych byl jak čuně.
O víkendu k nám měla přijet Laura s paničkou, ale kvůli počasí se naše společná prochajda nekonala.
Panička mě začala včera učit nový trik - dá mi na čumák piškot a já ho mám na její povel vyhodit do vzduchu a slupnout ho. Zatím mi to jde celkem dobře, ale mám problémy s tím vyhozením...Vždycky ten piškot hodím za sebe místo toho abych ho vyhodil nad hlavu, ale myslím, že je to určitě chyba paničky, protože mi piškoty dává špatně na čumák. No budeme to muset ještě doladit.....


*********************************************************
Březen
*********************************************************


Prochajda s Laurou 19. února 2008

Takže bych měl začít asi od začátku co? Panička náhodně narazila na Laurinčin webík a začala si psát s Lauřinou paničkou. Zjistily, že od sebe bydlíme ani ne 20 km, tak se domluvily, že se někdy sejdem. Panička měla tento týden zrovna prázdniny takže se domluvily na úterý. Jako na potvoru dostala panička v pondělí 38° horečku takže se dopovala práškama, abychom tam mohli další den jet.
V úterý paničce bylo líp takže mě nakšírovala, vzala si batoh, který byl plný věcí pro mě, jako například pamlsky, aporty, voda, ručník, náhubek... A tak jsme s paničkou vyrazili na autobusovou zastávku. Zachvilku dojel autobus, vůbec se mi tam nelíbilo, jel jsem jím totiž teprve podruhé, bylo tam strašný vedro a taky mě furt štvaly ty blbý zatáčky. Panička měla strach abych se v busu nepoblil, ale zvládl jsem to celkem dobře. Po půlhodinové jízdě autobusem jsme vystoupili v Rousínově, kde na nás čekala paniččina kamarádka. Pěkně jsme se prošli a já jsem se vyvenčil a ani ne za půl hodiny mě panička zase táhla na zastávku, kde čekal autobus do Lulče. Autobus byl samozřejmě zase přetopený, ale jeli jsme jím jenom chviličku. Zhruba po deseti minutách jsme konečně vystoupili a na zastávce nás už čekala Lauřina panička Milča.
Zavedla nás k nim domů za Laurou. Hned jsme si začali s Laurou hrát až jsme málem podrazili nohy našim paničkám, protože jsme lítali jak zběsilí. Zachviličku jsme se vydali na krásnou pětihodinovou procházku samými lesy. S Laurou jsme blbli a lítali jak potrhlí. Laura pořád sháněla kdejaký šutry a klacky. A já pro změnu jsem furt sledoval paničku kam mi hodí můj oblíbený aport. Nejdřív si nás paničky furt fotily a otravovaly nás pořád s tím abychom si sedli na pařez, že si nás vyfotí. Já jsem tam teda pózoval, protože vím, že nemá cenu paničce zdrhat, ale Laura se nedala :) Pak Lauris našla u pařezu myší díru a tak jsme se dali do hrabání. Myš jsme sice nevyhrabali, ale zato jsme byli pěkně špinaví.
Milča nám potom házela ze svahu kameny a tak jsme hráli s Laurou hru Kdo bude první u šutru. Mě zachvíli přestala bavit a radši jsem se šel přetahovat s paničkou o klacek. Asi za hodinku jsme došli k jednomu potůčku. Já jsem samozřejmě neodolal a chtěl jsem vlézt do vody. Na břehu bylo bahno a na něm byl led tak jsem si myslel, že bude břeh zmrzlý, ale to jsem se spletl, zahučel jsem do bahna až skoro po krk. Panička mě pořádně seřvala a musel jsem se jít namočit celý do vody což mě vůbec nevadilo. Zachvíli jsme došli k dalšímu potůčku, kde jsme se s Lauris pořádně vyřádili ve vodě. Milča házela Laurince do vody klacky, ale já jsem ji vždycky předběhl a klacek vytáhl na břeh. Nakonec se moje panička naštvala a uvázala mě, protože prej ty aporty nejsou všechny pro mě a že Laura si vůbec nezaaportovala. Za nějakou tu chvilku mě panička zase pustila, protože jsem dělal strašnej bordel a tak jsem vlítl do vody a pokoušel se vytáhnout nějaký šutry a klacky. Hodně se mi hodilo potápění, který mě panička naučila v létě.
Až jsme se dostatečně vyblbli u vody tak jsme se vydali zase na cestu. Pak už se nic moc zvláštního na zpáteční cestě nestalo.
Obě naše paničky měly z procházky strašnou radost, protože si spolu hodně pokecaly a zjistily, že mají hodně společných zájmů a o to víc je mrzelo, že nebydlíme blíž u sebe.
Zpátky domů nás odvezl Milčin taťka. Seděl jsem v kufru a zase se mi to nelíbilo. V kufru jsem seděl poprvé a podruhé v životě jsem jel autem.
Milča s jejím taťkem šli ještě k paničce domů na kafčo a jsem se s mojím žaludkem zotavoval v mém pelíšku v kotelně pod stolem.
Na závěr bych jenom chtěl říct, že to byla moje nejhezčí procházka v životě a myslím, že můžu mluvit i za paničku, protože byla stejně nadšená jako já. Už se těšíme až si to někdy zopáknem.
Akorát panička nebyla ve středu moc nadšená, protože dostala znovu horečky a strašnou rýmu takže se teď léčí a nemůže jít se mnou ven.
Jinak obě paničky samozřejmě fotily takže máme plno fotek a moje panička si vzala taky svoji kameru, kterou dostala za vysvědčení takže máme i video.




18. února 2008
Panička vytvořila novou sekci videa. Tak se určitě mrkněte. Zatím je tam jedno video, ale časem přibudou určitě další.

Lítačka za barákem a Koupačka

Dneska mě panička vzala na pole, které máme hned za barákem. Byl jsem plný energie, protože jsem nebyl asi čtrnáct dní venku, panička byla totiž nemocná. Byli jsme na poli zhruba hodinu a pak panička usoudila, že už by to stačilo, protože jí byla strašná zima. Já to nechápu, jak jí může být zima, když mě je horko a fouká svěží větřík, vždyť byl jeden stupeň nad nulou... Když jsme se vraceli domů, tak má velice šikovná panička hodila můj aport k sousedům na zahradu. Myslela si asi, že ten plot přeskočím nebo co. Nakonec musela plot přelézt a málem si roztrhla bundu...
Fotky jsou zde


Navečer se panička rozhodla, že nás vykoupe. Myslím, že to byl celkem blbej nápad nás tak otravovat, protože se nám to vůbec nelíbilo. První na řadu šla Betyna, pak Fík, kterej si ve vaně dokonce lehl a nakonec já. Byl jsem ve vaně celkem dlouho, protože panička měla velkou práci s tím než mi promočila úplně kožich. Mám totiž kožich jako vydra, takže voda po něm hladce sjede. Vypustila na mě skoro všechnu teplou vodu, docela jsem se divil, že byla ze mně voda ve vaně tak černá, vždyť mám zlatou barvu tak by měla být žlutá ne?
Fotky najdete tady



Mezinárodní výstava psů v Brně

V sobotu 9. února se jela panička podívat na MVP v Brně. Byla to její první výstava a strááášně moooc se jí líbila. Jela se tam podívat na labradory a hlavně na výmarské ohaře. Sešla se tam s Lenkou paničkou Giny z CHS výmarských ohařů de Donawitz od které by si příští rok vzala vytoužené štěndo. Gina z jedenácti fen získala známku výborná 3. Takže ještě jednou Gině moc gratulujeme. První místo obsadila její sestřička Eliška z CHS z Lulečských lesů a druhé místo obsadila také její druhá sestřička Eliz.
Panička samozřejmě musela prošmejdit na výstavě všechny stánky a porovnat všude ceny. Nabrala si plno letáků a časopisů, že měla plnou celou igelitku. Večer strávila tím, že brouzdala po netu a hledala nejnižší ceny výrobků, které si vyhlídla na výstavě. Ale mě vynesla výstava taky nějaké ovoce. Sice jsem tam nebyl, protože nejsu zvyklý na tolik psů, ale to se prý změní až bude mít panička auto, ale zpátky k věci. Panička mi přivezla velikej zelenej uzel a ještě Betyně, Fíkovi a taky mě mátovou tyčinku. Taky nám dovezla vzorek krmiva Platinum natural po kterém jsme se mohli umlátit. V těchto granulích je totiž 70% kuřecího masa a tak panička začala uvažovat, že by mi ho objednala. Doufám, že ji nějak překecám, protože mi fakt chutnalo.
Fotky jsou zde

********************************************************
Únor
*********************************************************

31. ledna 2008

Ve čtvrtek 31. ledna 2008 umřel Kikinek. Byl to křeček zlatý dlouhosrstý saténový. 14. února by měl 3 roky. Panička se rozhodla, že si už dalšího křečka pořizovat nebude, protože chce věnovat svůj čas mě a ostatním zvířátkům. Více informací se dozvíte v sekci vzpomínáme

 

 

19. ledna 2008

Tento víkend jsme na žádnou procházku nešli, protože předchozí den pršelo a panička si nechtěla zopakovat další "blátivou procházku" tak jsme zůstali doma a panička pomáhala svému taťkovi kácet na dvoře stromy. Místo těchto stromů bude stát bouda pro mě a pro budoucí štěňátko výmarského ohaře, kterého si panička přiveze příští rok domů. Musím se pochlubit, že jsem pomáhal nosit větve a taky nějaký latě. Na to jak jsem pracoval se můžete podívat ve fotogalerii.

Blátivá procházka

Dneska jako každou sobotu jsme šli s paničkou na tří hodinovou procházku na pole. Zrovna se začalo oteplovat a tak se začalo všechno blátit. Panička si myslela, že na poli bude jenom trošku blata, protože u nás žádnej sníh nebyl. No trošku víc se netrefila, bláta bylo všude požehnaně. Vypadal jsem jak velká hnědá koule a panička měla bláto i na vlasech, protože jsem se chodil otřepávat vždycky k paničce, to byla ale švanda - paničce to sice moc vtipný nepřipadalo, ale já jsem se náramně bavil. Když jsme přišli domů tak reakce paniččiny mamky byla "Cos s tím psem dělala? Vždyť vypadá jak nějakej kominík".
Fotky jsou zde


 

7. ledna 2008

Mám zase smutnou zprávu, paničce umřelo další morče. Jmenoval se Dejl a měl dva a půl roku - morče hladkosrsté. Více informací se dozvíte v sekci Vzpomínáme


Novoroční procházka 1.1.2008

Dneska jsme si byli zase projít s paničkou k lesu. Samozřejmě jsme zase procvičovali nějaké povely, ale dneska mě to tak nebavilo takže jsem paničku skoro vůbec neposlouchal. Ta byla naštvaná a řvala na mě jak rozzuřený tygr. Pak jsem to už nemohl vydržet a začal jsem teda poslouchat. To byste měli paničku vidět jak se z tygra stal hodný andílek.
O půlnoci mě vzala panička ven, divil jsem se proč tak pozdě. To musela být asi nějaká speciální chvíle a taky, že byla. Na obloze bylo strašně moc světla a to byla půlnoc to má být přece tma. Ty světýlka byli různě barevný, ale vždycky zachvilku shasli. No a ještě u toho byli takový strašný rany, ale mě to nevadilo, jsem přece lovecký pes a ten by se bát neměl. Panička mě strašně chválila, že jsem se vůbec nebál.
No a jestli chcete tak se mrkněte na fotky za naší procházky.