Prochajda Laura a Chester

Paničky se v sobotu narychlo domluvily na společnou prochajdu. Původně jsme měli jet my do Lulče za holkama, ale furt nemáme na autě SPZtky, protože nám z úřadu ještě nevolali, takže asi nejsou hotové… Ale nakonec se paničky domluvily, že se prochajda bude konat u nás v Nížkovicích. Na web Milči a Laury se můžete podívat tady www.goldenka-laura.webnode.cz

Holky v neděli málem nepřijely, protože doma ještě řešili nějaké věci, ale nakonec všechno dobře dopadlo a holky k nám kolem druhé hodiny přijely…

Vydali jsme se na procházku k Jalovému dvoru (www.jalovydvur.cz) . S paničkou jsme tam už dlouho nebyli a chtěli jsme se tam podívat.

Naše cesta vedla nejdřív přes pole a pak krajem lesa – tudy jsme se pak dostali k Jalováku. Na poli jsme s Lauris hledali myšičky. Na videjko se můžete podívat zde.

No Laura byla tak akční, že vyhrabala živou myš a tu pak zalehla jak se po ní zuřivě válela… Já jsem se na ni díval z povzdálí, protože nejsem takovej šílenec jako ona :D

Pak jsme šli lesem a tam Milča objevila odpornou zdechlinu divočáka, no spíš z ní zbyla jen smradlavá kůže a nohy. Paničky jak to uviděli zahájily manévry na Lauru, aby ji co nejdříve chytly než se v tom hnusu vyválí, protože jinak by s ní na zpáteční cestě do Lulče v autě nevydrželi :D.

Když jsme došli na Jalovák, tak jsme se zastavili u rybníku. Myslel jsem si, že se budem s Lauris koupat a tak jsem do vody chtěl vlítnout a málem jsem sebou vzal i paničku:D. Ta mě teda pěkně sjela co dělám za kraviny, že se tam koupat nemůžu, když hned vedle nás chytají rybáři ryby. Ale co mě je po nějakejch rybářích? Maj ty ryby chytat jinde a né tam kde se chcu koupat:D

Za trest, že jsem dělal kraviny jsem musel jak socha stát v postoji, kterej ani neumim (sice do mě panička jednou začas hustí slovo postoj, ale absolutně nechápu vo co go…). 

Až naše paničky opustil ten fotící rapl, tak jsme se vydali ke starýmu rybníku… Zatím v něm není ještě pořád voda, protože tam spravujou hráz, tak jen doufám, že na jaře tam vodička bude, abych se v ní mohl pěkně vykoupat.

Od starýho rybníka jsme se vydali do takovýho šíleného kopce, kterej radši nebudu ani popisovat. Nám pesanům vůbec nevadilo, že byl nehorázně strmej, ale našim paničkám to vadilo hodně:D. To mají z toho, že nejsou trénovaný:D

Pak jsme došli na pole a přes které jsme šli domů. U nás doma Laurinka okupovala králíkárnu a snažila se dostat ke králíkům, no moc se jí to teda nedařilo:D.

Ani né za pět minut co jsme došli k nám domů, pro Milču a Lauru přijel taťka, tak jsme se museli rychle rozloučit a holky pádili domů.

Prochajda to byla fakt úžasná, takovou jsme už hoodně dlouho nezažili a těšíme se s paničkou na další. Fotek moc nemáme jen kolem stovky, protože naše paničky nestíhaly fotit. Furt si totiž vykládali o výmarských a maďarských ohařích. Pořád s nima něco plánovali a říkali cosi o výstavách a že mě a Lauris tam budou brát taky… teda já zatím nevim co to ta výstava je, ale bude to určitě něco suprovýho, když mi od tama vždycky panička něco doveze. Taky mluvili o honech a o výcviku… No myslim, že to bude mít paniččin výmar a Milčina maďarka dost divoký, ale prej se nemáme s Lauris moc radovat, naše paničky nás prej budou učit dohromady s ohařama, tak z toho jen tak nevyklouzneme :D