Zvláštní znak: oblouček srsti na kořenu čenichu
Pohlaví: kluk
Původ: Dolní Dunajovice, bez PP
Chovatel: Renata Pantůčková
Majitel: Tereza Křížová
Matka: Cleopatra Via Brunesis (Týna)
Rasa matky: Labradorský retrívr
Zbarvení matky: smetanová
Otec: Deny
Rasa otce: Labradorský retrívr
Zbarvení otce: plavá (žlutá), rezavé uši, rezavá záda
Datum narození: 15. května 2005
Sourozenci: jedna ségra a dva bráchové
Datum odběru: 27. června 2005
Váha: 37 kg, viz tabulka jak jsem rostl
Výška: 58 cm

Kastrace: 26. února 2010 (foto)
Výstavy pro psy bez PP: BIS 1, BIS 3, BIG 1, BOB, V1.... více zde
Krmivo: ARDEN GRANGE, FIRST MATE ULTRAPREMIUM, domácí strava - více zde

 

 

Fotogalerie: zde

 

 

Rodokmen: bez PP ... sice Chester PP nemá, ale jeho matka ano a tak vím, že z matčiné strany má české, anglické, švédské a francouzské předky. Z anglické, francouzské a švédské linie působí v rodokmenu především šampioni a někteří i multišampioni (v rodokmenu jsem jich napočítala jedenáct, ale jeden je tam dvakrát, takže deset). Chesterova babička je Agnes Mount Denalli, ta má z poloviny české předky (např. Cornell Clo) a anglické předky (např. Amberside Another Rumpus a legendární Rocheby Royal Oak). Chesterův děda je Royal Standard Tankaram, jeden z nejúspěšnějších labradorů v ČR poslední doby. Ten má z poloviny švédskou krev (např. Trendmaker’s Treasure, Trendmaker’s Tequila Footloose, Trenddmaker’s Traffic Jam) , ze čtvrtiny anglickou krev (např. Rocheby King Of Tintagel a legendární pes Rocheby Royal Oak) a ze čtvrtiny francouzskou krev (Might Be A Show Dog of Tintagel Winds, Goodness Me of Tintagel Wind, Carromer’s Charlie Chalk), na kompletní rodokmen se můžete podívat v sekci "rodokmen".

 

 

Galerie Chessiho předků z matčiny strany zde

 

 

Profily na portálech mazlíčků:  
   

 

 

 

 

Jmenuju se Chester, říkají mi Chestere, Chesine, Chessi, Pane a pak ještě spoustu dalších přezdívek, které tady radši zmiňovat nebudu :-P. Jsem plemene labradorský retrívr žluté barvy. Nemám průkaz původu (PP). Má maminka PP má, ale nemá žádné zkoušky ani výstavy takže není uchovněná, protože její páníčci si ji brali jako rodinného psa a na výstavy ani zkoušky chodit nechtěli. Můj tatínek PP nemá, ale je čistokrevný labrador - panička mýho taťku viděla a říkala, že je to teda kus psat, takže mám být po kom :-P. Jinak tatínek se jmenuje Deny a mamince říkají Týna, ale podle PP se jmenuje Cleopatra Via Brunesis.
Narodil jsem se v Dolních Dunajovicích. Dolní Dunajovice je vinařská vesnice na Jižní Moravě blízko Mikulova. Nedaleko jsou nádherné Pálavské vrchy a nádrže Nové mlýny neboli Mušov. Moje panička je sestřenka paničky mojí maminky takže je to super a jsme spolu aspoň v kontaktu a můžu mamku navštěvovat.

Narodil jsem se v neděli 15. května 2005 okolo 17 nebo 18 hodiny. Nejdřív se narodili moji dva bráškové a ségra – ti se narodili přirozenou cestou, ale já jsem se narodil císařským řezem jako čtvrté a poslední živé štěně, protože měla moje maminka nějaké komplikace s porodem. Císařským řezem se ještě narodili dvě štěňátka, ale těm se už nedalo pomoct takže jsme byli jenom čtyři.
Když jsem měl šest týdnů tak si pro mě přijela má nová panička bylo to 27. června 2005. Nejdřív nevěděla, které štěňátko si vybrat, ale nakonec padla její volba na mě, protože jsem byl nejtmavší a druhý největší ze všech štěňat, ale hlavně jsem pořád za ní chodil a ožužlával jsem jí tričko.
Než jsme odjeli do mého nového domova tak mě panička vzala k panu veterináři u kterého jsem se narodil, aby mě naočkoval a odčervil. Očkování se mě vůbec nelíbilo, ale nevydal jsem ani hlásku. Jakmile jsem byl naočkovaný tak následovala cesta autem domů. Celou cestu jsem prospal a vzbudili mě až doma.
Doma jsem se seznámil s Betynou pražským krysaříkem a Fíkem křížencem velšteriéra. S Betynou jsem byl hned velký kamarád. Od začátku jsme si spolu hráli a dělali spolu různé vylomeniny. Později se to změnilo. Betyna si se mnou už hrát nechtěla, protože jsem byl už dost velké tele a většinou, když jsme si hráli tak jsem na ni i několikrát šlápl a to se jí moc nelíbilo. S Fíkem to bylo horší. Ze začátku na mě pořád vrčel a furt se mu na mě něco nelíbilo. Taky se mnou párkrát „zatřepal“ a dal mě pár výchovných lekcí. Až jsem byl větší tak si to už na mě nedovolil. Nakonec když viděl, že mu ode mě nehrozí žádné nebezpečí a zjistil, že mu nechci přebrat funkci vůdce smečky tak se se mnou začal kamarádit. Teď jsme kamarádi, kteří na sebe nedají dopustit, ale jen do té doby než začne Betyna hárat, to je potom zle, protože oba dva chceme získat její přízeň a několikrát jsme se o ni s Fíkem poprali. Jednou to dopadlo tak, že panička musela Fíka odvést ke svojí babičce než Betyna přestane hárat, protože jsme se s Fíkem kvůli ní dost porvali a panička byla z těch našich rvaček na prášky. Bohužel Fík 28. října 2009 zemřel ve věku 17 let. Moc nám chybí a vzpomínáme na něho jako na vůdce naší čtyřnohé smečky a kamaráda.
Ještě jsem vám zapomněl říct, kde teda teď vlastně bydlím. Takže teď bydlím se svojí paničkou, jejími rodiči a paniččiným zvěřincem v Nížkovicích. Nížkovice je vesnička, která má něco kolem 600 obyvatel a je vzdálená asi 5 km od Slavkova u Brna a asi 27 km vzdálená od Brna. Moooc se mi tu líbí, protože tady máme les, přírodní koupaliště, další dva rybníky a je tu spousta polí. Jedno máme zrovna za  barákem, tam chodíme s paničkou nejčastěji a většinou tam cvičíme a panička mě tady učí nové povely.
Ze začátku se panička mojí výchově nijak moc nevěnovala. Kolem mého jednoho roku musela s výchovou začít, protože to se mnou bylo k nevydržení. Vůbec jsem neposlouchal a dělal jsem strašný kraviny – teď se za to hodně stydím. Jsem rád, že mě panička začala cvičit, nejdřív ji to nebavilo, protože mi to nešlo a nevěděla jak na to. Za nějaký čas jsem se zlepšil v poslušnosti a protože panička viděla, že mě výcvik baví tak mě začala cvičit i jiné věci než jenom základní poslušnost. Paničku můj výcvik začal natolik bavit, že by si se mnou ráda udělala working testy nebo lovecké zkoušky, ale protože jsem pes bez PP tak žádné takové zkoušky pro retrívry a zkoušky lovecké upotřebitelnosti dělat nemůžu. Panička se mě snaží naučit většinu věcí, které bych potřeboval na loveckých zkouškách už jen z toho důvodu, že chce abych dělal něco co mě baví a abych z toho měl radost. Druhý důvod proč mě to učí je, že si chce zkusit jak se cvičí lovecký pes, aby měla aspoň nějaké základy pro výcvik s Tylerem. Mojí nejoblíbenější činností je aportování a plavání, ale největší radost mám, když se tyhle dvě věci dají dohromady = aprotování z vody, to přímo miluju.

Jinak od června roku 2009 jsme začali chodit na cvičák, abych si zdokonalil a utvrdil poslušnost. Zkoušky poslušnosti jsme s paničkou zavrhli, neustálý dril poslušnosti nás totiž nebaví a do puntíku plnění každého povelu už tuplem ne, holt loveččina je lepší ;-).

Od června roku 2009 jsem začal svoji výstavní kariéru na výstavách pro psy bez PP a dost se nám daří. Panička to se mnou chtěla jen tak zkusit, protože si říkala, že když můj děda je výstavní multichampion, tak já bych se mohl líbit taky:). No a taky že jo :-P. Původně se mnou chtěla zkusit jen jednu nebo dvě výstavy, ale když jsem hned na svojí první výstavě vyhrál ze skupiny retrívrů a pak dokonce třetího nejhezčího psa bez PP, tak mě panička nahlásila na skoro všechny výstavy v našem okolí a nakonec to skončilo konečným počtem šesti výstav za rok 2009. Dopadl jsem fakt dobře, z šesti výstav jsem čtyřikrát vyhrál svoji skupinu a dvakrát se dokonce umístil na bedně jako nejhezčí pes výstavy a třetí nejhezčí pes psů bez PP!!! V roce 2010 jsem navázal na svoje úspěchy z roku 2009, nebudu je zde všechny vypisovat, můžete si je přečíst v sekci výstavy. Akorát bych zmínil můj nevětší úspěch v roce 2010 a to že jsem se stal vítězem výstavy psů bez PP v Hustopečích - tzn. BIS!!! Tento rok hodláme ve výstavách pokračovat, ale ne v takové míře, protože se panička hodlá více věnovat výstavám s Tylerem :-).
V budoucnu by se mnou panička ráda  zkusila ještě coursing, který by mě mohl hodně bavit.
Na moje fotky se můžete podívat zde a taky sledujte rubriku Co se u nás událo nového, kde vám budu psát svoje nové zážitky.